Znečištění atmosféry uhelnou elektrárnou

Uhelná elektrárna s výkonem P=1 000 MW zamoří atmosféru cca 10¹⁰ kg CO₂ ročně a to nemluvíme o dalších plynech jako např. SO₂ a o popílku (často mírně radioaktivním), které v určité míře unikají i v případě vybavení bloku kvalitním odsířením a odlučovači popílku, způsobují kyselé deště a snížení pH půdy i vodních ploch.

• V současné době spotřeba ropy dosáhla svého maxima a od r. 2010 by se měla výrazně snižovat. Za padesát let by měla klesnout na polovinu současné spotřeby.
• Spotřeba uhlí by měla začít klesat kolem roku 2040.
• Naopak výroba a využití solární energie prudce roste a kolem r. 2040 se odhaduje významný podíl na celosvětové výrobě energie.

Ale musíme mít na zřeteli, že z dopadající energie se může využít jen malá část. Solární energie zatím nekonkuruje velkokapacitním elektrárnám na fosilní paliva, jaderným elektrárnám, ani velkým hydroelektrárnám. Ale jak bylo řečeno, její význam rychle roste. [1]

Velké naděje se vkládají do výzkumů a vývoje fotovoltaických panelů, kde se pracuje zejména na zlepšení účinnosti samotných fotovoltaických panelů. Například společnost Sectrolab USA, která je součástí koncernu Boeing, má již dnes panely na bázi Germania s účinnosti kolem 50% v laboratoři a panely vyráběné sériově s účinností kolem 28%.